Vnitřní politika

Další věcí, která se v mé práci objeví, bude Přemyslův úspěch, co se týče vnitřní politiky. Důležitým politickým prvkem jeho říše byl dvůr, na němž byla zastoupena jak česká, tak rakouská šlechta a nacházeli se na něm přední preláti. Šlechta byla důležitou složkou, neboť vstupovala do Přemyslových služeb v rámci struktur zemských (což byly například úřady nebo soudy) nebo v purkrabských hodnostech. Jak česká, tak rakouská šlechta v této době zastávala stále významnější roli a to po stránce hospodářské i politické. Zanedlouho začala mít podobné pravomoc, jaké měl panovník.

Přemysl se snažil udržovat se šlechtou co nejvřelejší vztahy, musel tak činit i kvůli velké rozloze státu. Šlechta s králem vycházela také po dobrém. Nikdy ho nepovažovala za nepřítele, naopak byl její přirozenou součástí. I přesto se však na sklonku Přemyslovy vlády schýlilo k mohutnému šlechtickému odboji. Jeho příčinou byly dva patrné odlišné pohledy na roli šlechty: první byl raně středověký, ve kterém měla šlechta být prospěšná vládci, a druhý byl vrcholně středověký, ve kterém by měl vládce být opačně blahodárný vůči zemi a dále například státnímu příslušenství. Důležité je zmínit Přemyslovu zakladatelskou činnost – ve velkém rozsahu budoval královská města. Zakládala se blízko dvorů panovníků či nedaleko správních center. Pokud stál na místě nebo u místa založení města hrad, byl také zahrnut do zástavby. Stalo se tak třeba v Písku. Města měla plnit mnoho důležitých úkolů – vytvářet obrannou a správní soustavu, která měla kontrolovat nejhlavnější spojovací a komunikační státní osy (cesta na Moravu), dále měla na starosti linky do Podunají (o to se staraly např. České Budějovice) a v neposlední řadě vojenské a obchodní cesty do Polska, Saska, Uher a dalších oblastí.

Podoba měst byla převážně identická. Města byla obehnána mohutnými, až 2 m silnými hradbami. Ty město chránily, ale zároveň i svazovaly a v budoucnu bránily jejich růstu. Domy se tím tlačily na sebe a uličky se stávaly užší a užší. Důkazem je například Menší město pražské, Písek, Domažlice aj. Města se stala zdrojem příjmů, Přemysl v nich zabydloval německé kupce či řemeslníky. Městům však nebyla přidělena žádná politická práva. Nevznikala však jen města, od dob vlády Václava I. se bodovalo i mnoho významných hradů. Všechny jsou nám známé dodnes – Křivoklát, Bezděz, Zvíkov apod. V čele takového hradu stál kastelán, jak se říkávalo kdysi, pro nás je známější výraz purkrabí. Byl nadřízeným všem, kteří vykonávali v okolí hradu vojenské služby nebo pracovali v hospodářství. Tím, jak se královská města a panství výstavbami rozrůstala, docházelo k občasným sporům, jelikož šlechta přicházela o svou půdu, kterou si nárokoval panovník, a budováním přicházela o pozemky. Skoro jisté však je, že se nejednalo o záměrné útoky proti vlastnictví šlechty, jelikož Přemysl tyto počiny vynahrazoval rodům jistou náhradou.